Syndromem vyhoření trpí každý 5. Čech

Syndrom vyhoření, také známý jako burnout, je stav duševního a fyzického vyčerpání způsobený dlouhodobým stresem v pracovním prostředí. Tento stav se projevuje emočním vyčerpáním, pocitem cynismu a sníženou osobní účinností. Syndrom vyhoření může mít vážné dopady na zdraví a kvalitu života jednotlivce. Zde jsou tři klíčové aspekty související se syndromem vyhoření:

1. Emoční vyčerpání: Emoční vyčerpání je jedním z hlavních příznaků syndromu vyhoření. Jde o pocit vyčerpání a vyčerpání emocionálních zdrojů. Osoba se může cítit vyčerpaná, vyprázdněná a nedostatečně schopná vyrovnávat se s emocionálními výzvami ve svém pracovním prostředí. Studie ukazují, že až 44% zaměstnanců trpí mírným až vážným emočním vyčerpáním spojeným s pracovním stresem.
2. Cynismus a depersonalizace: Dalším příznakem syndromu vyhoření je vývoj cynismu a depersonalizace. Jedinec může ztratit zájem o svou práci a kolegy, vykazovat nedostatek empatie a soucitu a projevovat negativní postoj k okolnímu prostředí. Tento pocit cynismu a distance se projevuje sníženou kvalitou mezilidských vztahů a může negativně ovlivnit produktivitu a spokojenost zaměstnanců.
3. Snížená osobní účinnost: Syndrom vyhoření také ovlivňuje osobní účinnost jednotlivce. Osoba se může cítit vyčerpaná a neschopná efektivně plnit své pracovní povinnosti. Dochází k poklesu produktivity, snížení kvality práce a nedostatečnému pocitu osobního růstu a úspěchu. Studie naznačují, že až 50% zaměstnanců s vyhořením se cítí méně účinnými v plnění svých pracovních povinností.

Zajímavosti:

• Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) syndrom vyhoření oficiálně označuje jako “chronický pracovní stres, který nebyl úspěšně zvládnut.” Odhaduje se, že syndrom vyhoření postihuje až 20% zaměstnanců ve vyspělých zemích. To je značné procento lidí, kteří se potýkají s vážnými dopady psychického vyčerpání způsobeného pracovním stresem.
  • Studie provedená americkou agenturou Gallup ukázala, že vyhoření na pracovišti má také ekonomické důsledky. Zaměstnanci, kteří trpí syndromem vyhoření, mají tendenci být méně produktivní a absentovat častěji. To může způsobit ztráty pro podniky a snížení efektivity pracovního prostředí.
  • Výzkum také naznačuje, že faktory jako nedostatečná podpora ve pracovním prostředí, vysoká pracovní zátěž, nevyvážená pracovní a soukromá rovnováha a nedostatečná kontrola nad prací jsou spojené s vyšším rizikem syndromu vyhoření.

  Pro prevenci syndromu vyhoření je důležité, aby zaměstnavatelé a organizace vytvářely zdravé pracovní prostředí, které podporuje duševní zdraví zaměstnanců. To zahrnuje poskytování podpory, tréninků na zvládání stresu, podporu work-life balance a vytváření kultury, která si cení dobrobytu a zdraví zaměstnanců.

  Je také důležité, aby jednotlivci dbali na své vlastní sebe péči, včetně vyhrazení času na odpočinek, relaxaci a podporu svého duševního zdraví. Osobní vyrovnávání pracovního stresu, vyhledávání podpory od blízkých a využívání zdravých strategií zvládání stresu jsou klíčové pro prevenci vyhoření.